MURATIE

Historie a rodina

V roce 1685 byl jistý kus země darován německému vojáku jménem Lourens Campher. Guvernér na mysu, William van der Stel, ukázal Campherovi jak oblast osadit a opečovávat. V prvním roce nasadil jeden pytel pšenice a sklidil pytlů osm. Z této úrody pak zaplatil roční daň. První dům co Campher postavil stojí dodnes.

V té době co byl Campher vojákem, potkal mladou otrokyni, která dohlížela na Compagnie Garden.Jménovala se Ansela. Její matka byla zajata v Angole a přivezena jako otrokyně na mys. ( V té době bylo na mysu velmi málo žen, a přitom jich bylo tolik potřeba.)

V letech 1685-1699 chodil Campher navštěvovat Anselu do otrockých čtvrtí. V těchto letech s ním Ansela třikrát otěhotněla.

V roce 1699, po té co byla pokřtěna, byla Ansela propuštěna na svobodu. Campher ji vzal k sobě a společně byli první rodinou, která farmařila na ploše, které se později začalo říkat Muratie.

V roce 1763 koupil Martin Melck Muratie pro svou dceru Annu Catherina.V té době již Melck vlastnil Elsenburg, Uitkyk a Knorhoek.Anna Catherina žila v Uitkyk na panském sídle. Postavili dům v Muratia, pro hlavního vedousího farmy. ( Dnes je to hlavní dům.) Farma zůstala ve vlastnictví rodiny Melk-Beyers asi jedno století, než byla prodána.

V roce 1926 se německý umělec ztratil na projížďce na koni. Když projížděl údolím, narazil na staré sídlo, v mírně zanedbaném stavu. Jako profesionální umělec se okamžitě zamiloval do tohoto kouzelného místa. Sídlo koupil a okamžitě ho vyplnil bohémskou elegancí.

V roce 1927 zasadil jako první révu Pinot Noir v Jižní Africe. Jako umělec, který se učil v Paříži na počátku devatenáctého století, pokračoval v malování, pořádal výstavy a prodal i pár svých maleb a začal tak pomalu farmu rozšiřovat. Jeho malby jsou dodnes ve sklepě.

G.P. Ganitz zemřel v roce 1958.Jeho dcera Annemarie převzala farmu. Byla jednou z prvních majitelek (žen) farmy v Jihoafrické republice. Výrobcem vína byl tehdy “bosý výrobce” Ben Prins. Prins byl úplným abstinentem.

V roce 1987 byla farma prodána Ronnoe Melckovi. ( O století později se tak opět vrátily rodině Melcků)

V roce 1988 byl uskutečněn program přesazování, byly udělány menší změny ve sklepě a ten zbytek stejně jako filozofie, se drží až do dnes tradičních metod a hodnot.